Náhrobek Milana Kundery
Synonymem pro Kunderu se stalo jeho dílo, které za něj hovoří, za které se schoval. Synonymem jeho díla u nás se staly obálky jeho knih zpracované výtvarníkem Borisem Myslivečkem.
Synonymem pro Kunderu se stalo jeho dílo, které za něj hovoří, za které se schoval. Synonymem jeho díla u nás se staly obálky jeho knih zpracované výtvarníkem Borisem Myslivečkem.
3. místo v otevřené soutěži / Předmětem soutěže byl návrh úpravy stávající budovy, která je srostlicí původní prvorepublikové rodinné vily a následných různých přístaveb, přestaveb a stavebních úprav. To vše s rozšířením o jednu novou třídu a s ohledem na finanční možnosti města.
3. místo v otevřené soutěži / Předmětem soutěže byl návrh architektonicko-krajinářského řešení proměny údolí letního kina a přilehlé skautské klubovny v bezprostřední blízkosti historického centra města Jemnice a zámeckého parku.
3. místo v architektonicko-výtvarné otevřené soutěži / Sochařské dílo jako pocta Marii Restitutě Kafkové umístěné v parku v Brně-Husovicích, v místě jejího narození.
1. místo v otevřené soutěži / Předmětem byl návrh urbanistického, architektonického a krajinářského řešení stavby Smuteční síně a podmiňujících staveb veřejných prostranství a technické a dopravní infrastruktury. Odevzdáno bylo 33 návrhů.
Forum Piscium / do třetice všeho dobrého (nebo zlého)
Ryba nepotřebuje křídla. / Der Fisch braucht keine Flügel. // 1. MÍSTO
Nové kulturní a společenské centrum jako místo pro setkávání občanů a pomyslný střed městské části. Z roztříštěné návsi obce vzniká regulérní živé náměstí, prostor pro lidi.
Vyzvaná soutěž na sjednocení mensy, ambonu a sedes.
Martin Středa – vítěz, jehož pozemská vítězství nejsou vybojována zbraněmi vojáků. Jeho boj je ryze duchovní, jeho zbraní je modlitba, víra hraničící s jistotou, z níž pramení klid, vážnost a odvaha. Jeho vítězství není triumfální, ale pokorné.
Soutěž na ztvárnění sochy architekta Adolfa Loose nedaleko místa jeho rodného domu. Návrh kloubí vliv otce sochaře (žulová krychle) s jeho vlastní architekturou (detail, žula, text). / „Zvenku nemá dům nic prozrazovat, uvnitř nechť vyjeví celé své bohatství“ (1914)
1. MÍSTO! Společně s Vladimírem Matouškem jsme vyhráli veřejnou výtvarnou soutěž na doplnění "brány" do areálu Baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje na Velehradě.
Brněnské Moravské náměstí jako moderní, živé, kulturní a rekreační místo. Intimní uzavřený park v městském centru. Od města oddělený / s městem spojený / branou. S vazbou na své okolí. S multifunkční plochou ve svém středu. Venkovní amfiteátr jako další divadlo na brněnský ring.
Vlaky, rychlovlaky, autobusy na jednom místě, blízko centra. Doplnění Ringstraße. Odblokování bariér. Viadukt je zpět. Pohyb chodců PO TERÉNU - Funkční NÁBŘEŽÍ - Brno má MOŘE!
Stávající dům očištěný od přístaveb a přístavků. Celý čistě bílý. Jako symbol. Symbol čistoty v myšlení, slovech i skutcích. Symbol svobody. Symbol oběti svobodě. Nově vzniklá jednopodlažní přístavba. S domem uzavírá kruh. Kruh života. Kruh smrti. Novostavba uzavřená ven a otevřená dovnitř. Zvenku zemitá. Země, vlast a vztah k ní. Uvnitř plná vzpomínek. Připomínka doby, činu a boje za svobodu. Společně objímají starý ořešák, svědka osudového rozhodnutí a živou upomínku na Jana Palacha.
Návrh řešení lávky pro pěší a cyklisty překlenující řeku Lubinu v centru města Příbor je svým tvarem maximálně jednoduchý a současný. Zvolenou formou se odvolává přímo k městu Příbor a jeho historii. Lávka je tak „šita“ městu na míru.
Smuteční síň bránou do jiného světa. Prostředím rozloučení s mizející podstatou života, schránkou pro smutné rozhraní života. Bude důstojné, konejšivé, klidné. Uzavřené do sebe. Vytvářet si své vlastní světy. Soustředěné, aby se vzpomínky mohly zarýt hluboko do vědomí a uchovaly ztracené. Pro příští .... to, co bylo, pro to, co je a bude ....
Rozhledna jako znak místa a obraz místa. Znak - Rozhledna se stane z dáli viditelným a snadno rozlišitelným znakem, podpoří tak význam daného místa. Obraz - Rozhledna se stává užitím zjednodušených vzorů z místních krojů obrazem lokality, propojuje tak historii (tradice) se současností.
Předmětem návrhu je novostavba kostela zasvěceného blahoslavené Marii Restitutě. Místo pro stavbu je z jedné strany vymezeno stávajícím duchovním centrem, zbývající plocha je zatravněna a ve svých okrajích prudce klesající.
Stavba, která ze země roste a zase se do ní navrací, jako zhmotnění přirozeného koloběhu života a smrti.
„Žádná tma pro tebe není temná, noc jako den svítí, temnota je jako světlo.“ /Žalm 139, verš 12/