Komenského most v Jaroměři

Komenského most v Jaroměři

spoluautoři:

Ondřej Kubla, Karel Kubza

 

místo:

Jaroměř

 

soutěž:

2013

 

Navržený nový Komenského most nad řekou Labe je dnes svoji polohou mostem městským, v samém srdci města Jaroměř, s výhledem na gotický chrám sv. Mikuláše. Bude dominantou při vstupu do centrální části města. Je spojnicí mezi náměstím Československé armády a celé jižní části města.

 

Most by měl být tedy pevný a stabilní, s městským charakterem, s pochozí vrstvou, která odpovídá městskému jádru. Měl by být více věcí „sochařskou“, než-li „technickou“. Domníváme se, že most musí být navržen bez jakéhokoliv horního vynesení nebo zábradlí, které by mohlo bránit pohledům na panorama města a jeho historické budovy.

Navržená konstrukce by měla být bezúdržbová s nízkými provozními náklady, se snahou o oživení veřejných prostor a života v nich. Toto je ovšem umocněno nutností uživatelského pohodlí za každého počasí a současným požadavkem pro vedení inženýrských sítí z jednoho břehu na druhý. Výsledkem těchto úvah je předkládaný návrh.

 

Masivní jednolitá železobetonová mostovka zapuštěná do stávajících očištěných a restaurovaných mostních pilířů, doplněných nad stávající římsu tímtéž materiálem, ale v současném provedení, shora opatřená drobnou žulovou kostkou, k maximálnímu provázání s okolím, opět ale v současném pojetí. Výsledkem je plně funkční tvar, který ale není pro běžné mosty tradiční. Celý most je tak snadno zapamatovatelný. Může se stát další městskou ikonou.

 

Pro oživení prostoru je na pilířích navržen městský mobiliář – široké lavice k sezení, pítko, odpadkové koše. Most se tak stává z běžné komunikace i místem pro setkávání a odpočinek.

 

Most je po své celé délce rozdělen uživatelsky na dvě poloviny, kdy jedna slouží pro dva směry cyklistické dopravy a druhá pro dopravu pěší. Toto dělení je odlišeno skladbou dlažby, včetně vodícího pásu.

 

Na straně školy je předprostor mostu, plocha pro pěší a cyklisty, nově upraven - rozšířen a jasně vymezen, na úkor automobilové dopravy. Přímo navazuje na chodník jdoucí kolem nedaleké sochy Tomáše Garriguea Masaryka. Na opačné straně tohoto pilíře je navrženo nové schodiště spojující most se stezkou jdoucí po břehu řeky.

 

Na mostovce je pod pochozí vrstvou navržena elektrická otopná rohož, napojená na termostatické čidlo, díky ní zůstává most i v zimě stále čistý a suchý, bez nebezpečí namrzání, které je jinak nad vodní hladinou běžné. Most je v příčném průřezu vyspádován ke svým okrajům, kde jsou navrženy kryté liniové žlaby, které odvádí vodu pryč z mostu.

Zábradlí tvoří jednoduché vertikální kovové „pláty“ v osové vzdálenosti cca 2.5 m s horizontálním provázáním ocelovým lankem a zakončením výrazným madlem ve výšce 1.3 m (dle platných předpisů) nad komunikací. V madle zábradlí jsou navrženy ve spodní polovině zapuštěné LED pásky, které v noci plynule osvětlují pochozí plochu mostu. Osvětlení tak neoslňuje procházející ani projíždějící. Dalším osvětlením na mostě jsou pásky umístěné u krytu při přístupu do kolektoru inženýrských sítí na jeho spodní části. Díky tomu jsou osvětleny komunikace jdoucí pod mostem, jinak nejtmavší a v noci někdy nebezpečná místa, střední část mostu je čistě betonová, díky průběhu předpínacích lan kovový kryt kolektoru plynule mizí a mostovka nad řekou zůstává tmavá a zbytečně se tak nezmnožuje odrazem na říční hladině.

 

 

Jedná se o monolitickou železobetonou předpjatou konstrukci, jež je v podélném směru uložena jako jednostranně vetknutý nosník o jednom poli, pilíře jsou dle potřeby rozebrány, následně jsou vytvořeny kvalitní a vyhovující podpěry, poté je pilíř opět dle původního složen. Jedná se o konstrukci omezeně či částečně předpjatou, kde se počítá s vykrytím části tahového napětí betonářskou výztuží. Při návrhu bylo uvažováno s mezním stavem použitelnosti, tzn. uvažováno s odporem průřezu, zatížením i charakteristickými hodnotami. Pevnostní hodnoty materiálů a vnitřní síly, odezva na stálé a pohyblivé zatížení, nebudou redukovány součiniteli spolehlivosti materiálu a součiniteli zatížení. Mechanickým modelem pro výpočet vnitřních sil byl rovinný rám (nosník) řešený metodou konečných prvků. Most vyhověl. Předpínací lana svým průběhem pomáhají vytvářet specifický tvar mostovky. Její průřez se v průběhu mění a vnáší tak do tvaru mostu jeho specifičnost. Mostovka je po své délce vylehčena průběžnými otvory.

Ze spodní strany je navržen kolektor pro vedení inženýrských sítí. Cca dvě pětiny délky mostovky jsou přístupné přímo, ve zbývající části je navržena průlezná komora.

 

Beton je bělený, z kompaktního bednění, zajišťující jednolitý tvar a vzhled. Pochozí plocha je z odsekové žulové kostky 60/60 mm v rozdílném kladení pro jednotlivé funkce, v kombinaci s betonovými prefabrikáty a vodícím pásem pro slabozraké. Zábradlí je ocelové s povrchem balotinovaná nerez – madlo tvoří trubka o průměru 80 mm, spodní oplechování je tl. 15 mm. „Výplet“ tvoří horizontálně vypnutá nerezová lanka o průměru 8 mm. Podél zábradlí je krytý liniový odpadní žlab, opět s povrchem balotinovaná nerez. Tento materiál je použit i na zakrytí vstupního otvoru kolektoru ze spodní strany mostovky. Mostní pilíře jsou restaurovány a doplněny pravidelnými pískovcovými bloky v hladké struktuře kladené na minimální spáru.

 

Prostor je doplněn o pítko a odpadkové koše (opět s povrchem balotinovaná nerez) a o betonové blokové lavice s laťkami z akátového dřeva pro sezení.