Památník sv. Cyrila a Metoděje v Brně na Petrově

Památník sv. Cyrila a Metoděje v Brně na Petrově

spoluautor:
Vladimír Matoušek

 

fotografie:
Tomáš Trojan, Ondřej Straka, Jihomoravský kraj, Radim Horák

 

klient:
Biskupství brněnské

 

místo:
Brno

 

soutěž:
2012

 

realizace:
2013

 

Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh... V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.

L. P. 863 přišli ze Soluně na Moravu bratři Konstantin a Metoděj, hlásajíce víru v Krista slovanským jazykem.

 

Dva úvodní texty jsou symbolicky i doslova osami předkládaného návrhu k památníku příchodu Cyrila Metoděje na Moravu před tisíci sto padesáti lety.

 

Dva muži nadaní poznáním a láskou opustili bezpečí své vlasti, svého domova. A svou víru, svou lásku přenesli ve svém srdci, ve svém nitru, po zemi o tísíce kilometů dál. Do země, kde takové poznání a láska zatím nezapustila kořeny. Světlo přinášené lásky postavili na Písmu. A stalo se... víra v moc takové lásky v té zemi, naší zemi, zapustila kořeny a přinesla plody.

 

Taková je podstata jevu, který se odehrál a který (ač to vypadá jakkoliv neuvěřitelně) se skutečně stal. Tuto podstatu se dnes pokoušíme vtělit do připomenutí této události a zpracovat ji formou přístupnou široké veřejnosti. Ve výrazu našeho návrhu chceme zdůraznit následující skutečnosti: dnes již nevíme jak Konstantin (Cyril) a Metoděj skutečně vypadali (a není to důležité). Víme, že s sebou přinesli slova, písma srozumitelná zdejším lidem o Slovu – Logu – Kristu (a to je důležité)

tím Slovem ovlivnili, „prozářili“, naši zem (a zatím to vydrželo). Víme, že to byli muži pevně spjatí s církví Kristovou (to je i není důležité; je to důležité proto, aby bylo zřejmé, kde jsou kořeny - naše i naší kultury; není to důležité, protože - Slovo, Pravda, Láska – je víc než církev...). Kromě slov, písem a textů stála jejich mise také na velké osobní oběti, na vydání se pro druhé, na utrpení (a to je pro naši dobu důležité).

 

To vše se symbolicky zobrazuje ve výtvarném pojetí návrhu.

Pískovcová dlažba je základem prostoru památníku, který vybíhá směrem k městu z prostranství kolem katedrály sv. Petra a Pavla. Prostor protíná v dlažbě plošně vsazený bronzový pás ve tvaru kříže, do kterého je odlit v záhlaví uvedený text („Na počátku bylo Slovo...“ a „L. P. 863 přišli na Moravu...“). Písmo prochází celou délkou kříže, kromě plochy kryté plastikou, „svisle“ i „příčně“. Je provedeno klasickým velkým typem bez patek na celou šíři bronzového pásu. Tento prvek má působit neokázale, subtilně.

 

Na průsečíku kříže, v jeho středu, vyrůstá sochařský objekt. Minimalisticky pojaté, z jednoho bloku kamene vytvořené sousoší dvou pevně spojených postav, které jsou do čtyř světových stran prořezány, otevřeny, znamením patriarchálního kříže. Je to jediný tradiční atribut, který byl v návrhu použit, od ostatních jsme z výše uvedených důvodů upustili. Objekt je zevnitř dutý, prázdný a je „vyplněn“ světlem, vyzařujícím skrze průzory křížů ven. Vnitřní prosvícení, které je řešeno světly v místech, kde bronzové pásy vcházejí do nitra plastiky (viz technické řešení), může být použito po celý den. Siluety postav nejsou zcela symetrické, ale naznačují lehké emotivní gesto. Celkové vyznění směřuje k představám o dávných rytířích ducha, ke kterým Konstantin s Metodějem nesporně patřili.

 

Plochu památníku doplňuje opět velmi jednoduše pojatá lavice ve tvaru obdélníkového kvádru, která má posloužit zcela prakticky ke krátkému posezení či meditaci návštěvníků, s výhledem na katedrálu. Takové místo doposud v okolí katedrály chybí...

 

O postavách obou bratří můžeme z historických pramenů i z tradičního podání usuzovat na více možných a do památníku začlenitelných skutečností. V předkládaném návrhu jsme se rozhodli zaměřit na to nejdůležitější a neoslabovat sílu poselství zbytečnými podrobnostmi. Základní orientace pro diváka je dána použitým textem.

 

Celý objekt je situován v horním cípu prostoru určeného k umístění sochy. V tomto cípu vybíháme s novým terénem v rovině nad stávající svah. Stávající terén je pak k nové ploše plynule dotažen. Plocha vytvořená pro umístění památníku je takto propojena s prostorem před katedrálou, vybíhá z ní a je její součástí. Zároveň je opticky viditelná průhledem ze Zelného trhu, jak moc, to závisí na ročním období a množství listů katalpy. Orientace je také na ulici Biskupská. Zvolené místo je tak adekvátně významné svému obsahu. Sochu pomáhá zdůraznit, při příchodu k ní je však prostor civilní. Socha je jednou svojí plochou otočena k Zelnému trhu (ve směru kříže v dlažbě, kde text „Na počátku...“ vede návštěvníka na „ostroh“) a zároveň k nově upravené hraně komunikace. Třetí stranou je natočena k ulici Biskupská. Ve své podstatě však nemá jednu danou pohledovou osu, je atraktivní ze všech stran. Lavice je umístěna rovnoběžně s hranou „ostrohu“ a je otočena ke katedrále, opticky prostor před sochou zintimňuje. Součástí je i ozelenění svahu k upravené ploše, návrh počítá například s půdokryvným psím vínem, tím zároveň vzniká pocitová bariéra, co se bezpečnosti týče. U stávající zídky u brány je navržen stříhaný živý habrový plot.

 

Popis použitých materiálů

Na památníku jsou použity klasické sochařské materiály – celý je vytesaný z jednoho kusu božanovského pískovce, má hrubý, tesaný, povrch. Velikost 2440x1240x860 mm. Objekt je dutý, s protesanými kříži, které je možné použít jako průhledy skrz sochou, ramena kříže jsou navrženy v úrovni lidských očí. Stejný vzhled a materiál má i lavice o rozměrech 470x470x3600 mm. Vše je usazené na pískovcové provázané dlažbě o rozměrech 450x150x50 mm. Ta je hladká, kladená souběžně s vybíhajícím rohem srovnané roviny, skladebně vždy posunutá o polovinu. Má plochu 70m2. Protíná ji 60 mm široký bronzový pás s průvodním textem. Důraz je kladen na jednoduchost a propojenost zvolených materiálů s okolním duchem místa.

 

Technický popis konstrukčního řešení objektu

Konstrukční řešení je zvoleno adekvátně místu a pojetí sochy. Důraz je kladen na estetiku a trvanlivost návrhu. Jeden tesaný blok pískovce osazený na železobetonovém základu, který sahá do nezámrzné a únosné hloubky. Kamenný blok je dutý, tím je odlehčen, vzniká tak i vnitřní prostor pro osvětlení. Ven je vnitřní a vnější prostor propojen protesanými „spárami“, které vytváří tvary křížů o tloušťce cca 60 mm spáry, jimi sochou probíhají bronzové pásy v dlažbě. Vnitřní prostor je vyspádován do jednoho z křížů. V rámci bronzových pásů jsou umístěny boxy s reflektory, které vnitřní prostor osvětlují (skrze kříže pak prosvítá světlo ven). Díky vloženým pásům je snadná jejich případná údržba. Druhý tesaný blok tvoří lavici, je také umístěna na základu. Okolní plocha je vydlážděna, způsobem vycházejícím z dlažby v okolí. Bronzový pás je trny kotvený do základku pod ním.
Celá plocha pro umístění těchto prvků je uměle navezena na stávajícím svahu, je rovinná, vychází z plochy před katedrálou. Zemina je důkladně udusána a zpevněna. Je na ni položena kamenná dlažba.
Zvolený prostor leží mimo hlavní část sklepení a je nad ním v dostatečné výšce. Do nově navržené plochy ústí pouze poklop z jedné ze studen, ten je opticky zakomponován do nové dlažby a návštěvníkovy se tak připomíná jen tenkým kovovým rámečkem.
Výška nad sklepením dobře pomáhá roznášet nové zatížení vzniklé návrhem.
V řešeném prostoru je stávající veřejné osvětlení, to je navrženo přemístit blíže novému obrubníku.

 

Technický popis řešení osvětlení objektu

Osvětlení je navrženo uvnitř sochy, v boxech v místě zapuštění bronzových pásů do objektu, je jejích součástí. Reflektory jsou namířeny na vnitřní plochy objektu. Box je uzavřený a odolný klimatickým jevům, bezpečný. Napojení na elektrickou síť se počítá z blízkého okolí, celkový příkon nepřesáhne 300W. Vnitřní záře podporuje základní koncepci díla a je jediným přidaným osvětlením. Na zbytek postačuje světlo z okolního veřejného osvětlení. Silueta památníku je jednoduchá a jasná, proto si svůj výraz zachová v každé denní i roční době. Výraz je však proměnlivý a podtrhuje tak rozdílné vnější a vnitřní vnímání člověka.